Letostá úroda je hodnocena jako velmi povedená. Stále větší oteplování způsobuje v našich podmínkách především u červeného vína růst kvality. Přestože kvalita stále stoupá, slovenská vína ohrožuje dovoz ze zahraničí. Levný dovoz k nám přichází z různých koutů Evropy a ovlivňuje zdejší trh. Proto se může stát, že i při koupi vína se slovenskou etiketou pochází obsah z jiné země. Víno bývá přivezeno v sudech a následně je lahvováno na území České republiky. Taková vína často zlákají zákazníky na nízkou cenu a ti pod představy, že podporují místní vinařství a vinohradnictví, v podstatě snižují výkupní cenu hroznů na Slovensku. V zahraničí jsou obvyklé časté dotace na export vína, zatímco na Slovensku přetrvává trend zabírání vinařských ploch stavbami.
Jak však poznat kvalitní víno, jehož koupí podpoříte poctivou slovenskou produkci?
První kontakt bývá s etiketou, právě tam je třeba si všímat několika indikátorů kvalitního vína. Jako první stojí za pozornost zkontrolovat místo původu. Čím přesněji je definován tento údaj, tím více můžete věřit nejen kvalitě takového ale si jej můžete ověřit například i na internetu. Tato kontrola vám pomůže zjistit, zda se jedná o slovenské nebo zahraniční víno. Další jednoznačný popis bývá použit k odrůdě. Odrůdy bývají často v určitých oblastech regulovány, a tak opět může proběhnout kontrola z vaší strany. Víno může tvořit i několik odrůd, jejichž procentuální zastoupení bývá na etiketě uvedeno.
Kromě popisu je třeba přihlížet i k množství obsažených kyselin, alkoholu, zbytkového cukru a jejich poměr. Mdlou chuť způsobuje nízké množství kyselin ve víně. Naopak mnoho kyselin a málo zbytkového cukru způsobí chuť syrovou. víno poznáte podle nízkého obsahu alkoholu a zároveň nízkého obsahu cukru. Hodnoty, které byste měli sledovat u těchto vín, jsou: u suchých nejvýše 4 g cukru na litr, u polosuchých 4,1 až 12 g cukru na litr, u polosladkých 12,1 až 45 g cukru na litr au sladkých vín je běžná hodnota minimálně 45g cukru na litr. Díky sledování nízkého obsahu alkoholu a také cukru dokážete předejít zklamání ze zakoupené láhve, která má obsahovat např. „pozdní sběr“, protože tyto dva indikátory to zcela vylučují. Po otevření nesmí být tiché víno šumivé. Tento jev je žádoucí pouze u perlivých vín. Při zapojení čichu nesmíte ucítit acetonové, octové či sirné českých vín:
Víno bez zeměpisného označení – zeměpisně se nesmí uvádět menší jednotka, než je stát, ze kterého víno pochází. Hrozny pro výrobu však mohou být z jakékoli země EU.
Víno s chráněným zeměpisným označením – musí být uveden konkrétní region. Hrozny musí pocházet ze Slovenského vinařského regionu a také musí být vyrobeny na Slovensku. Může se uvést název odrůdy, ze které je víno vyrobeno, pokud podíl příměsí nepřesáhl 15 % hm. a odrůda je zapsána v listině registrovaných odrůd.