Lev, tygr, žralok, buvol, hroch? Ne! Je to komár a všichni naši průvodci Afriky tento vtip znají. Ale u tolika mrtvých – ročně je to skoro milion – už nejde o vtip. Na naší planetě je ale ještě jedno nebezpečnější zvíře… Přinášíme vám skutečné cestovatelské příběhy, které vás zaujmou a pobaví, ale také a pár rad z cestovatelské praxe, které vám mohou zachránit život.
I/ Medvěd - medvěd dej tlapku
Je vnímán jako nejnebezpečnější zvíře Slovenska, silný zabiják. Ani jeden z nás se nechce dostat mezi samici a Přesto do lesa všichni chodíme. Jsou však oblasti, kde jsou medvědi více rozšířené než u nás doma. Když jsem běžel maratón vedle řeky Yukon, před startovním výstřelem měl šéf závodu předmluva. „Na tomto závodě nejde jen o běh, well, jsou zde medvědi. Černé, hnědé, grizzly. Neutečete jim…“ Tehdy jsem zabloudil a namísto 42 km jsem běžel 55km a moje žena Miška si myslela, že mě nějaký maco chytil. Toto je na Aljašce běžné ai já jsem zažil, že medvěd napadl běžkyni v Anchorage. Přežila, tak jako většina napadených.
Největším zabijákem je polární medvěd, největší suchozemská šelma, kterou Eskymáci nazývají Ale většina světových úmrtí touto bestií se děje v ZOO. Společně na celé planetě medvědi zabijí kolem 10 lidí ročně.
Jak se bránit napadení?
Nemusím vám radit, vždyť medvědi v lesích máme. V Severní Americe je však medvědů mnohem více a prodávají zde tzv. medvědy. medvědí chrastítka, které si zavěsíte na nohy a děláte hluk, medvěd vás uslyší a má čas odklidit se ze silnice. Při kempování v horách Kanady a Aljašky si jídlo, ale i zubní pastu, vždy vytáhněte nahoru do železné klece, ty jsou zde pro turisty nainstalovány, respektive do přineseného igelitového pytle. Vytáhněte nahoru na strom na 15m dlouhém laně tak, aby visely v prostoru, a to 100 od vašeho stanu. Pokud máte v blízkosti auto, tak potraviny zamkněte v autě, ale pozor, pokud medvěd chce, dokáže otevřít auto jako konzervu. Pokud si cokoli co voní, necháte ve stane, medvěd to vyčuchá a můžete skončit špatně. Děti mějte vždy ve své blízkosti. Nikdy netrekkujte sami, skupina je i v tomto případě mnohem bezpečnější. Stany stavte v půlkruhu, aby měl medvěd jasnou ústupovou cestu. Před spánkem pojděte kolem stanů, aby medvěd cítil lidskou stopu a měl šanci se vám vyhnout. Kemp pečlivě pouklízejte, odpadky zabalte do neprodyšných sáčků. Kanadští trapeři si mi stěžovali, že grizzly je sice největší, ale černý medvěd je prošibanější, a je-li napaden tváří se, že utíká, ale obejde vás a opět zaútočí. Prodávají také tzv. medvědí chilli spreje, které máte, s klidem Jamese Bonda , nastříkat útočícímu medvědovi do očí. Teorii „dělat se mrtvým“ zřejmě znáte. Ve většině případů vás opravdu medvěd nechá tak. Nejde-li tedy o polárního medvěda, který nemá slitování. Bílý medvěd neútočí. defenzivní (neboť se lekl), ale útočí jako predátor a chce vás jednoduše sežrat. Zde se doporučuje silně udeřit dvěma kovovými předměty (ešus a kovová termoska či sekera, ale slyšel jsem io takových, co si nosí triangl) – v tichu, kde se tato bestie pohybuje, takový zvuk nikdy neslyšeli, a tak to na bestii zapůsobí. Při trekkingu v Grónsku mi Inuité doporučovali utíkat ne ale naopak, nahoru do hor. Medvěd bílý, latinsky Ursus marittimus – medvěd mořský – většinu svého života totiž stráví v moři. Tam nemáte absolutně žádnou šanci. Daleko do hor za vámi nepůjde.
II/ Tiger – po stopách Šir chána
Indická vláda předpokládá, že v Indii žije kolem 2000 tygrů, což jsou pouze 2% z počtu před 100 let. V Bangladéši je hustota zalidnění ještě vyšší a nabízí se zde výlety "za lidožravými tygry". Chodíme do této země více než 20 let, ale nikdy jsme živě v přírodě tygra neviděli. Toto nádherné zvíře jsem hledal pak ještě v Nepálu, na Srí Lance, v Barmě, na Sumatře šanci jsem dával národnímu parku Kaziranga ve státě Assam, který je znám tím, že tygr zde napadl mahouta. Ale ani tady jsem neměl štěstí. Tygr je těžší než lev, s jazykem jako rašple a je to samotář. No, když se u kořisti setkají více jedinců, tygr je gentleman a dá přednost samicím a mladým, co lev nikdy neudělá. Má ostré zuby, ale jedna rána tlapou roztříští medvědovi lebku.
Jak se bránit napadení?
Dívejte se tygrovi přímo do očí a nikdy se mu neotočte zády, tehdy vás nenapadne. Toto nám přízvukoval i nyní 19. srpna náš BUBO ranger v Chitwanském národním parku, kam pozorovat nosorožci. Bikram, devětadvacetiletý sympaťák, který zasvětil život přírodě a tygra potkal, vysvětluje: „Tygr využívá moment překvapení, a když se mu podíváte do očí, absolutně ho vyvedete z konceptu.“ Ve vodě mu neutečete, je to úžasný plavec. Váš problém je v tom, že tygra v přírodě nikdy nepotkáte. V zajetí je mnohem více tygrů než ve volné přírodě.
III/ Žralok – příznak z Čelistí
Když hodně cestujete, přestanete se žraloků bát a začnete je vyhledávat. Zkušení zcestovaní potápěči mě chápou. Poprvé jsem se setkal s houfem žraloků na Tahiti a najít odvahu skočit mezi ně, uff! Na Maledivách byl žralok, který plaval pod naším bungalovem mnohem větší než moje nejmladší dcera a to bylo podruhé, kdy jsem byl ve střehu. Jinak jsem si na žraloci zvykl a mám je rád. Top potápění se žraloky se dá zažít na jihu hlavního ostrova Fiji (až 8 druhů žraloků), světovou jedničkou jsou Kokosové ostrovy (kde najdete spoustu kladivaků) a my v BUBO vícekrát ročně pořádáme potápění s velkým bílým žralokem. V kleci. Mým TOP zážitkem bylo plavání se skupinou žraloků obrovských v Džibuti. Žádná klec, žádné hrdinství, tato největší ryba světa se totiž živí planktonem.
Jak se bránit napadení?
Není žralok jako žralok a místa, která jsou prostě tabu. Letos jsem byl na dvou takových, jižně od Cape town a pak v Recife v Brazílii, kde bych do moře (bez klece) nevlezl. Žralok útočí víc za soumraku, dále od břehu a jde za krví, nechoďte do vody zranění či při menstruaci. Surfaři jsou ohroženější, neboť žralokovi připomínají tuleně. Když čekáte na vlnu, mějte nohy a ruce vzhůru-žralok ochutná kořist a laminát mu chutnat nebude. Nechá vás tak. Zdá se to nemožné, ale kopnout žraloka do nosu, píchnout ho do oka či do žaber, ho odradí. Pokud plavete ve skupině, jste v bezpečí.
IV/ Lev - příhody s králem zvířat
Lev je králem zvířat. Silný, Jsou známy případy lidožravých lvů, ale těch případů je málo a spíše se o nich pak dlouho mluví. V Botswaně jsem v únoru v roce 2000 potkal rangera Toffa. Jednou turistům ukazoval dikobrazí hnízdo, najednou ze žluté vysoké trávy vystřelila žlutohnědá tlapa a srazila ho k zemi. Lvice ho nechala tak, ale na tu vteřinu nikdy nezapomene. Když jsme s Toffem v centrální Kalahari stopovali lví smečku, ztratila se nám, stopy zmizely. Zakempovali jsme, rozbalili stany, uvařili večeři, popili dobré jihoafrické vínko a zalehli. Nádobí jsme nemyli, v noci přiběhly šakaly a vylízaly vše do čista, lépe než jakákoli myčka. Na „záchod“ se chodilo s lopatou. Člověk se odkradl od ohně a hned ho pohltila tma, ušel jen pár metrů, vždyť jsme byli v srdci přírody a vykonal, co Tisíce hvězd nad hlavou, jaké najdete jen tam, kde nejsou fabriky, města a minimum srážek. Ráno byla posádka prvního auta sbalena dříve než já a vystartovali. Ušli 20–25 metrů a zastavili, vysunuli se přes otevřenou střechu našich landcruiserů a začali fotit. „Co tam je?” zakřičel jsem na ně. Vždyť byly jen kousek od nás. „Lvi!” odpověděli. Hned vedle našeho kempu nocovala i lví rodinka, více než 10 členná. Na „záchod“ jsme chodili shodou okolností na opačnou stranu, ale to byla jen náhoda, neumím si vskutku představit, kdyby se někdo těch 20 metrů vydal oním zmiňovaným směrem….
Jak se bránit napadení?
Do dne jsem prošel 44 afrických zemí a viděl ve volné přírodě stovky lvů. Vždy jsem šťastný, obdivuji graci a sebevědomé chování této kočičky. Bránit se napadení je o selském rozumu, dodržování pravidel, která vám řekne zkušený ranger, respektive průvodce. Ti nejlepší pracují pro BUBO. Zažili jsme leccos a fatální chyby po 25 let už neděláme. S námi jste vy a dokonce i vaše děti na safari v bezpečí.
V/ Krokodýl - Dundee
Jsme první skupinou ze Slovenska, která má v plánu přejít od Tichého oceánu k Atlantiku a oslavit to na karnevalu v Rio de Janeiru. Brazilská ambasáda nám udělila až potřetí. Ano toto se událo ještě v minulém tisíciletí, dnes už víza nepotřebujeme. V Bolívii nasedáme na pofiderní vrtulové letadélko a odletíme do amazonské džungle k jezeru Chalalan. Právě zde otevřeli novou lodge, kterou spravuje domorodá indiánská komunita. „Jéé, je tu jezírko!” strhne někdo ostatní, svlékáme se donaha a jako nezkušení cestovatelé - začátečníci naskáčeme do něj, je to příjemné, kolem plave tapir, na břehu vidíme pobíhat kapibary, nad hlavami opice s dlouhými ocasy. Jsme v ráji. Večer nás Indiáni vezmou pozorovat krokodýly. Nasedáme na dřevěné kánoi. Jsme na stejném jezírku. Svítíme baterkami a odpovědí jsou nám stovky červených očí. Krokodýli jsou Každý Indián ví, že do jezera se prostě neskáče, tak jako my víme, že se prsty necpou do elektrické zásuvky. Indiáni neměli kontakt s turisty a nechali nás tak. „Přes den jsou krokodýli schované, vycházejí až v noci a v jezeře žijí nyní jen menší”, s klidem mi říká, když se ho následně ptám, proč nás nechal naskákat do jezera.
Jak se bránit napadení?
V civilizovanějších oblastech světa, jako Queenslad či Florida, máte na místech, kde jsou krokodýli či aligátoři, značky - dodržujte je a nekupte se! V Africe jsou větším nebezpečím hroši a ve stojatých vodách bilharióza, ale dávejte si pozor. Většinou však velké krokodýly vesničané chytí a snědí předtím, než to udělá krokodýl. Každopádně vesničané a rybáři vědí, zda jsou vody čisté. Já jsem plaval v mnoha afrických řekách a jezerech – dá se to. Krokodýl se tváří, jako kdyby spal, ale na dvou, třech metrech má velké zrychlení. Zažil jsem, jak jednoho rybáře – bělocha v jedné z nejdražších lodží světa – stáhl pod vodu a zabil – utopil. Mějte odstup minimálně 5 metrů a poté krokodýlovi utečete, rychle se unaví. Když jste na loďce nedávejte ruce do vody. Když chytíte krokodýlovi tlamu, udržíte ji zavřenou i jednou rukou. Ale jeho stisk je naopak drtivý. Když vás chytí a táhne k vodě, jediná šance je, píchat ho do očí a mlátit po čenichu. Máte velkou šanci, že pustí, a potom mu utečete.
VI/ Štír – horší jméno než skutečnost
V roce 1995 chceme Velikonoce strávit na Golgotě a zažít paralelně svátek Pesach. Zastavujeme se na hoře Nebe, na malém kopečku, odkud Mojžíš zahlédl zemi zaslíbenou. Chodí sem doslova miliony turistů. Na vrch vede turistická cestička. My máme s sebou mladého entomologa, který hledá exotický hmyz. Sleze 5 metrů z pěšinky a šmátru pod kameny, které jsou zde všude. A srazurana a prchající škorpion se vztyčeným ocasem. Je to, jako když píchne pět os najednou.
Jak se bránit napadení?
Pokud nejste malé dítě, nebo velmi starý a nemocný, přežijete, tak, jak přežil náš mladý entomolog. Menší štíři jsou se širším kratším ocasem a žluté či „průsvitné“ barvy jsou ty nebezpečnější. Na poušti jsem ráno při obouvání z boty vytřásl štíra už vícekrát. Na Sahaře v Čadu se na mou ranní radu ušklíbly, ale když po první noci ráno zpod stanu manželského páru vyběhl štír, všichni poslouchali na slovo. Právě zde ve Faya Largeau žijí štíři, které mají silnější jed a vás zabít. Pod stanem či v botě se v noci rády schovávají.
VI/ Pes – nebezpečný přítel
Největší přítel člověka ročně zabije 1000krát více lidí než žralok. Těžko se mi to píše, vždyť i já mám doma svého miláčka, ale statistiky Světové Zdravotnické Organizace to deklarují. Většina obětí zemře na vzteklinu.
Jak se bránit napadení?
Jsou oblasti, kde je problém s potulnými psími svorkami, které se chovají jako banda chuligánů. Takový problém byl v Tibetu, v době, kdy jsem ho začal Při stále silnější čínské prezenci na Střeše světa nepřizorné smečky psů z ulic vymizely. Číňané mají prostě psy rádi – na talíři.
VIII/ Had - slizký
Procházím džunglí Středoafrické republiky. Je noc a my kráčíme směrem k táboru Pygmejů. Na pirogách jsme přešli řeku a čekáme další skupinu při posledním domku domorodců. Mám čas, a tak se ptám: „Kolik hadů jste tady, kolem domečku, dnes viděli?” Přiznám se, nečekal jsem takovou odpověď. Dnes zabili osm hadů, mamby a kobry - byly jen tady v okolí pár set metrů. V Africe před domy nemáte anglický trávník, ale máte čističkou červenou hlínu či písek. To proto, abyste zda nemáte před domem hada.
Jak se bránit napadení?
Necpějte ruce do děr. Tato řada se zdá triviální, ale 90% uštknutí turistů se děje takto. V exotické přírodě vždy (!!!) kráčím za domorodým vůdcem. Indiáni, jestli Pygmejové mi pak ukazují hada 30 metrů přede mnou a já ho nevidím ani ze tří. Pokud jedete sám, dupte! Když jdu v Africe na záchod, podívám do záchodové mísy, jestli se zde nechladí had. Když vám kobra leze po nohou, nehýbejte se, přeleze a bude se plazit dál. Na těžké expedice vždy nosím lékárničku, injekce, abych uměl podat první pomoc. Po štípnutí nevysávejte ránu ústy, to je obsolentní. Končetinu fixujte jako kdyby byla jemně zabandážujte, vyložte nahoru a zajistěte 5 T (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport). Při štípnutí hadem, nepodléhejte panice, většinou, podobně jako štír, se pouze brání a nevypustí celý jed, ten si uchovává na skutečný lov.
IX/ Komár - nenápadný
Po týdenním pobytu v zapadlých oblastech západního Kamerunu míříme do hlavního města Yaoundé. Willi je můj kamarád, za ženu má černošku z kmene Bamileke, známe se 10 let. Vše probíhá super, na jedné zastávce na kávičku Willi vběhne do lékárny a koupí si antimalarika. „Co je?” ptám se ho.
„Nic, jen kdyby něco, koupil jsem i pro vás”, odpovídá, aby mě uklidnil. No, nevidím na něm žádné příznaky, usmívá se.
Najednou nám nad hlavami krouží stovky obrovských netopýrů kaloňů a kdyby teď hrála Bethovenova Mondscheinsonate, tak by to celé do sebe zapadlo. Obrátím se na Williho a nevidím ho. Vstanu, jedu dozadu našeho malého autobusu. Tam už se Willi schoulený třese od zimy. Od našeho rozhovoru neproběhlo více než 15 minut. Rukou v jeho čele cítím čtyřicet. Dám mu napít, zakryji ho a přinutí vzít další koňskou dávku antimalarik. Takto vypadá malárie v praxi. Je to rychlé.
Jak se bránit Věděli jste, že malárii jste mohli dostat na Slovensku ještě po II. světové válce? Těch rad, jak se bránit, je mnoho a jde o spoustu detailů. V každé oblasti je to jiné. No, pokud víte, co máte dělat, malárii nedostanete. Například, já jsem důkazem toho, že můžete intenzivně cestovat a na malárii neonemocníte. Cestuji po celém světě i se svými dětmi. V pokynech před zájezdem máme jasné rady, co a jak dělat a všichni průvodci v BUBO procházejí školeními. Proto se také hrdíme tím, že za 25 let žádný náš klient malárií neonemocněl. Malárii se věnuji ve speciálním blogu – je to spousta fint.
A jak se malárie diagnostikuje? Willi měl malárii a mám v Africe přátel, kteří ji měli „nesčetněkrát“. Jožo je jedním z nich, žil v Africe přes 15 let: „Libo, předtím než ti vystoupí teplota nad 40 stupňů, tak ti přestane chutnat pivo. Když ti přestane chutnat v tom teple pivo – máš malárii.“
X/ Člověk – je king v každé tabulce
Živočích Homo sapiens je pro lidi nejbezpečnější. V některých tabulkách jej sice najdete na druhém místě, ale jde o to, jakou metodiku zvolíte a co do čísel započítáte. Zde přece nejde jen o války, genocidy, vraždy, různá neštěstí způsobená lidskou chybou. Když započítáme kouření či úmrtí způsobená dostaneme se na enormní čísla. Je mnohem více nástrah, které člověk dokáže pro bližního svého připravit.
Jak se bránit napadení
Lidé jsou koneckonců tím nejzajímavějším tvorem, s jakým se na naší planetě setkáte. Kam cestovat v dnešní době bezpečně? Přečtěte si můj blog, kde jsem pro Vás připravil aktuální mapku bezpečných oblastí. Nebo, ještě lépe, kontaktujte profesionály v BUBO a můžete projít naši planetu křížem-krážem. Obohaťte si svůj život!
Zdroj článku: https://bubo.sk/blog/nejnebezpecnejsie- zvíře-světa
Autor článku: Ľuboš Fellner