Potraty v Irsku
Iři hlasovali překvapivě ANO. Irsko i podle autora blogu už není tím zadubeným zaostalým krajem. Tímto hlasováním dokázalo, že se nenechá katolicismem ovládat. Gratulujeme. Ovšem ostrov Irsko není jednotný a severovýchodní část patří Velké Británii. Jak vnímají Irové Brexit? Jaký je vztah Severního Irska a Irska? Právě při rozhovorech, uskutečněných těsně před samotným referendem, možná střípky odpovědí najdete.
Vnořit se hlouběji do problému Irsko vs. Severní Irsko bylo dlouho mým snem už od dob, kdy Simple Minds vydali Belfast Child. Výbuchy bomb (hotel, který na světě vybuchl nejvícekrát nachází v centru Belfastu), pláč, zkáza, nerozuměl jsem, o co jde, ale Belfast byl pro mě něčím, čím musí být pro dnešní dvanáctileté Sýrie - neustálá válka.
Taxikář, který nás veze, je místní katolík. Problémy s protestanty jsou stále, stále máme zdi, které nás rozdělují. Zda se nebojí Brexitu? Ne, vždyť Evropa stejně za chvíli skončí, je si totálně jistý, Evropa se rozpadne. Je to nepostihne, obchod si cestu najde všude, nepotřebují společný trh, vždyť Severní Irsko je součástí třetí největší ekonomiky světa. Rozumět mu každé třetí slovo, i když se snaží být ohleduplný k cizinci. Je to tvrďák. se lépe než Irové, jsou zde vyšší příjmy. Oni před deseti lety zkrachovali.
Ne každý je s Brexitem tak v pohodě. Ptám se tří lidí a všichni pokrčí rameny, že co už, ale není to dobré, víš, není to dobré. Ve stejném duchu se nese článek redaktora Guardian - článek vyšel 6. května (před pár dny), takže to téma je horké. Přečtěte si, co píše britský deník Guardian.
Pro mnohé při tak rozvinutém turizmu je to překvapující, ale i dnes existují v Belfastu ploty. I dnes není Belfast jednotný, ale rozděluje se na katolíky a protestanty, kteří se sice tváří, že problém, ale přitom se stále nenávidí. I dnes jsou zde zdi a ostnaté ploty rozdělující komunity. Redaktor se v článku ptá, zda se po Brexitu obnoví hraniční budky mezi Irskem? Nedávno to tady bylo…
Projíždíme městečkem Enniskillen mezi jezery Lough Eme. Vždy to bylo centrum hrabství Fermanagh. V Irsku bylo mnoho slovenských turistů, ještě více číšníků, uklízeček, dělníků v supermarketech… V zaostalém Irsku dělají Slováci nejpodřadnější práce - to je smutné - a říká se tomu učit se jazyk. Ale jazyk v primitivní komunitě je jiný než mezi vzdělancemi – společnost je v Irsku značně rozkastovaná. Vidíte to na tvářích lidí, na a hned, jak promluví.
V supermarketu se nenaučíš ve spisovné angličtině ani větu. No věřme, že nynější mladí Slováci budou v budoucnu v Irsku dělat v IT sektoru. Každopádně Enniskillen je od ruky. No je zde nádherný hrad, po řece Erne se plaví jachtičky, rybáři na takových speciálních židlích chytají ryby v centru města. Cítíte vysokou kulturu. Právě po obrovském výbuchu v Enniskillenu, kdy zahynulo 11 lidí, složili Simple Minds, tklivou píseň Belfast Child.
Jak vypadá vztah teď, jaká je láska Irska k severnímu Irsku? To nejlepší vidět na tomto referendu, které se koná 25. května. jsi, co o tom píše Irish Times. Nedovolte to, co v Anglii. Tam jedno z 5 dětí zemře při potratu. Kampaň se mění na politickou a výpady proti Anglii jsou časté. Tak jak uslyšíte Slováky a Čechy na sebe mluvit většinou pozitiva, až na takové drobnosti, které píchají, ale nejsou nebezpečné. Tady je to naopak. Irové a Angličané jsou nepřáteli.
Voliči v Irsku mají možnost zrušit osmý dodatek ústavy, který uznává stejná práva pro plod a matku během těhotenství. Irů považujeme za velmi podobných nám Slovákům z několika důvodů. Jedí brambory, alkohol najdete při většině sociálních interakcí a je to silně katolická země. se s bývalou kastelánkou na hradě, kde bydlíme. Před 35 lety volila NE. Ne proto, že by tehdy byla totálně proti potratům. No tehdy, i když byla mladá, diskutovat a být za potrat bylo nemyslitelné. Nyní také není totálně za potraty, ale v případě genetických malformací plodu, znásilnění a incestu za potrat je. Velmi si pochvaluje diskusi, která se nyní vede, a také její samotné otevírá oči. Ještě neví, jak bude volit, ale zřejmě si troufne na ANO.
Tehdy v roce 1983 to bylo jako s Brexitem nyní, říká. Voliči si mysleli, že vědí, o čem rozhodují, ale nevěděli jsme nic, nedomysleli jsme to. V osmém dodatku ústavy jsme vytvořili novou kategorii držitele občanských práv, nenarozené embryo, a to mělo s matkou stejné Ženu jsme zrovnoprávnili se shlukem buněk a takto jsme její práva vzali. Dívá se na svou někdejší volbu z druhé strany a říká: Teď mám více informací. Tedy o potratech... dodává rychle, aby bylo jasné, že Brexit nadále považuje za průšvih.
Velmi zajímavou příhodu mám z Omaghu, města v Severním Irsku. V neděli se jede do kostela a pak se jede na pivo. Jsme sice ve Velké Británii, ale tady vlají vlajky Irska, všichni chlapi mají bílé košile a zelené kravaty, jakési stejnokroje. Zvou nás na pivo, křičí: Vítejte v Ulstru!, jsou opilí, ale velmi milí, v celém sále je pouze jediná žena. Politická strana Sinn Fein se před rokem 1998 hlásila k bombovým zda je alespoň neodsuzovala. Gerry Adams, jasný zastánce republiky (rozuměj spojení Severního Irska s Irskou republikou), bojující proti loajalistům, tehdy poprvé teror odmítl.
V srpnu 1998 zemřelo v Omaghu 29 lidí a 200 bylo zraněno. Bomba vybuchla tři měsíce poté, co lidé odvolili za takzvaný Good Friday Agreement = složení zbraní. Za útokem byla Real IRA (Pravá Irská republikánská armáda), která se jmenovala i New (Nová) IRA. Nyní to vypadá, že Sinn Fein v Omaghu vyhrají volby demokraticky. V čele Sinn Fein je dnes žena a možná i to je důvod, že jde o stranu která před rerendem nejvíce křičí „ano“ a je tedy za zrušení tvrdého zákona. Čím jedeme v Severním Irsku (provincie Ulster) dále na tím ubývá protestantů, přibývá katolíků a ti chtějí častěji spojení obou částí Irska. Když se ptám na referendum těchto lidí vycházejících z kostelů hlasovali by Ne, jsou konzervativnější a katoličtější než v Irské republice, nosí prakticky pouze zelenou barvu a tváří se, že oni jsou těmi pravověrnými Iry. Moje sestřenice v Donegal bude volit ne. My tady máme na potraty jiný zákon než mají v Londýně. Prohlašují otáčející se k ostatním chlapům ve skupině. Vždy je však potkávám ve velkých skupinách, povětšině mužů a tam se evidentně nepatří diskutovat. Šéf zavelí a nepřemýšlí se. I v tomto jsou Slováci podobní Irům. No mně se to a Irsko je od Severního Irska mílové kroky. Víkendové referendum každopádně rozděluje společnost a bude iv Irsku značně zpolitizováno. Jde o mnoho, o to, zda se Irové přikloní k civilizaci a pokroku.
Iři hlasovali překvapivě ANO. Irsko i podle autora blogu už není tím zadubeným zaostalým krajem. Tímto hlasováním Irsko dokázalo, že se nenechá katolicismem ovládat. Gratulujeme. Problém Severního Irska (Ulster) zde však zůstává a Brexit jej ještě více zvýrazní. Cestujte do Irska, je blízko. Cestujte! Bojujte proti slovenské provinčnosti a svět vás bude zajímat...
Zdroj článku: https://bubo.sk/blog/referendum-v-irsku
Autor článku: Ľuboš Fellner